Památky a osobnosti města

IS > Památky a osobnosti města > Městské památky
Městské památky | Osobnosti města, rodáci

Městské památky

Zámek

klikněte pro zvětšeníNejstarší část benáteckého zámku pochází z doby kolem roku 1525. Tehdejší majitel benáteckého panství, Fridrich z Donína, si nechal postavit nové reprezentativnější sídlo, než byl požadavkům na úroveň bydlení vrchnosti již nevyhovující dražický hrad. Původní donínský zámek tvoří dnešní západní zámecké křídlo. Ve stavebních úpravách bylo pokračováno v dalších desetiletích 16. století, fasáda zámecké budovy byla vyzdobena rustikou (1572) a sgrafity s loveckými a mytologickými výjevy, doplněné iluzivními arkádami s figurálními motivy (1599).

klikněte pro zvětšeníZásadní stavební úpravy byly provedeny za Jana z Werthu. Ten nechal k původnímu zámku přistavět nové, barokní křídlo. To nyní tvoří hlavní zámecké průčelní křídlo. Obě zámecká křídla měla vlastní vchody a schodiště, v dobových pramenech byly obě budovy rozlišovány - renesanční "starý zámek" a barokní "nový zámek". Kolem zámku byla v polovině 17. století postavena i potřebná hospodářská stavení a celý areál, včetně kostela, byl obehnán zdí se třemi branami. V roce 1656 nové křídlo zámku vyhořelo. Teprve na konci 17. století, když byl majitelem panství hrabě ze Schützenu, došlo k zásadní opravě a přestavbě celého zámku. Tehdy získal benátecký zámek podobu, kterou má dnes. Obě křídla byla propojena, hlavní vchod do zámku spolu se schodištěm byl ponechán v hlavní, průčelní části zámku. Navíc bylo přistavěno třetí křídlo (snad 1702), které bylo propojeno galerií s kostelem. ...více informací

Kostel Narození Panny Marie

Byl založen spolu s cyriackým klášterem roku 1349 Janem z Dražic. S velkou pravděpodobností byl během zpustošení přiléhajícího cyriackého kláštera poškozen, je možné, že byl i vypálen. V pohusitském období byl opraven zřejmě jen provizorně. Gotická stavba byla původně vyšší, ale Fridrich z Donína nechal ve 20. letech 16. století původní poškozenou klenbu zbořit a kostel nově zaklenout, a to klenbou výrazně nižší než byla původní.

Ve zdivu kostela se dochovala i řada gotických stavebních prvků, včetně sanktuaria (výklenek ve zdi pro nádobu s hostiemi) se znakem pánů z Dražic. Pod kostelem je krypta, ve které jsou pochováni i někteří majitelé benáteckého panství, včetně Jana z Werthu. ... více informací

Děkanský kostel svaté Maří Magdaleny

Byl postaven u tehdejší městské hradby na konci 16. století ve stylu opožděné gotiky. Po požáru města roku 1664 byl zásadněji přestavěn - bylo vybudováno nové barokní průčelí a celý kostel byl barokně upraven. Také vnitřní vybavení kostela, včetně uměleckých liturgických předmětů, je vesměs barokní a rokokové. K umělecky nejcennějším předmětům patří obraz patronky kostela na hlavním oltáři, zřejmě mylně připisovaný Petru Brandlovi, a cínová křtitelnice od mistrů Jiljího a Matěje z Nového Města pražského, datovaná rokem 1489. ... více informací

Kaple svaté Rodiny

klikněte pro zvětšeníHranolovitá stavba s bohatě členěnými nárožními pilastry a střechou zakončenou osmihrannou lucernou s věžičkou byla postavena ve 20. letech 18. století uprostřed benáteckého náměstí hrabětem Ignácem Zikmundem z Klenové. Náboženským účelům sloužila pouze do roku 1783, kdy byla, v souladu s reformami císaře Josefa II., odsvěcena a zrušena

V současnosti slouží bývalá kaple opět náboženským účelům, je v ní modlitebna Československé církve husitské.... více informací

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Starých Benátkách

klikněte pro zvětšeníPůvodní kostelní stavba ze 13. či 14. století pravděpodobně přežila jak husitské války, tak i dobu války třicetileté. Kostel byl postaven z dřevěných trámů na kamenné podezdívce, střecha byla kryta šindelem. Dlouhodobě neudržovaná stavba postupně chátrala, až se v roce 1761 zřítila. Již o tři roky později však byl ve stylu jednoduchého rokoka postaven nový zděný kostel. Rokokovému stylu vesměs odpovídalo i jeho vnitřní zařízení.
... více informací

Okresní dům a muzeum v Nových Benátkách (dnes Benátky nad Jizerou), Husovo náměstí 41/19, 1925 – 1927

klikněte pro zvětšeníKoncem května 1925 – 1927 zvítězil Jiří Kroha (český architekt, inženýr, malíř, sochař, scénograf a designér, pedagog, významný představitel české moderní meziválečné architektury a designu) ve veřejné soutěži na Okresní dům v Nových Benátkách. Vypsala ji tamější okresní správní komise, z předních architektů se jí zúčastnili ještě Kotěrovi žáci Jaroslav Kabeš a Václav Vejrych. Složitý stavební program obsahoval kanceláře okresní správy a sociální péče, zasedací síň okresního zastupitelstva, síně muzea a pošty, obchody, byty. Kroha se ho snažil vyjádřit složitou konfigurací budovy, z jejíhož půdorysu ve tvaru U vyrůstaly různé pravoúhlé i zakulacené objemy. Mladší verze Krohova projektu z roku 1926 vtiskla tomuto dramatickému celku klidnější a vyváženější ráz. Budova přesto vyznívá jako souhrn všech důležitých formálních nápadů z mladoboleslavské etapy architektovy kariéry.
... více informací

Hrad v Dražicích

klikněte pro zvětšeníDražický hrad je ojedinělou památkou hradní architektury v Čechách. První písemná zmínka o Dražicích je z roku 1264, ale k vlastnímu založení hradu došlo již o několik let dříve. Hrad dokončen "se všemi hradbami, domy, střechami, zábradlím a příkopy" v roce 1318. V této své první stavební fázi měl hrad podobu lichoběžníku chráněného hradbami, obehnaného příkopem a navršeným valem. Přístup do hradu chránila samostatná okrouhlá věž a kolem nádvoří byly seskupeny jednotlivé budovy - obytný palác i hospodářské zázemí.

V průběhu 30. let 14. století, na žádost Jana Z Dražic, avignonští stavitelé především zásadně přebudovali starý palác, ke kterému připojili i čtverhrannou věž s kaplí. Nově byl postaven druhý menší palác, další budova - snad hospodářská - byla postavena u hradby, která byla zvýšena. Po všech úpravách vznikl v Čechách dosud nevídaný typ mimořádně výstavného gotického hradu, u kterého se funkce reprezentovat majitele vyrovnala dosud prvotní funkci obranné.

Dražice byly sídlem vrchnosti až do 20. let 16. století, kdy si Fridrich z Donína nechal postavit nové sídlo v Benátkách. Hrad pak přestal být trvale obýván a v roce 1599 je při prodeji benáteckého panství císaři Rudolfovi II. uváděn jako pustý. ... více informací

Kostel svatého Martina v Dražicích

Kostelík, původně zasvěcený sv. Ludmile, své osobní světici, založil a snad i vysvětil biskup Jan IV. z Dražic. Původní jednolodní gotická stavba se v přestavěné podobě dochovala dodnes.klikněte pro zvětšení

Podobně jako kaple sv. Rodiny v Benátkách i dražický kostel sv. Martina byl v roce 1783 odsvěcen a zrušen. V roce 1926 byl kostel opraven a znovu vysvěcen. Dochované nástěnné malby datované zhruba do doby vlády Karla IV. jsou velmi cennou uměleckou i historickou památkou. ... více informací

Další stavební památky v Benátkách

klikněte pro zvětšeníVzhledem k tomu, že Benátky zažily ve své historii řadu zhoubných požárů, nedochovalo se ve městě příliš světských stavebních památek. Obytné domy byly mnohokrát přestavovány a upravovány podle potřeb svých majitelů, a tak do dnešní doby zůstaly jen torzovité připomínky bývalé podoby města. U několika obytných domů se dochoval jejich barokní vzhled. Nejzajímavějším měšťanským domem z hlediska stavebně-historického je dům čp. 59 na Husově náměstí, zvaný podle domovního znamení "U ryby" nebo také "U modrého kapra". klikněte pro zvětšeníVe své nynější podobě byl postaven ve 20. letech 18. století. Barokní dům je bohatě zdoben plastikami a štukovou výzdobou kolem oken.

V Benátkách a blízkém okolí se dochovalo i několik plastik světců. Sochy v době baroka tolik uctívaného sv. Jana Nepomuckého, rokoková socha sv. Antonína ze 3. čtvrtiny 18. století je umístěna před hřbitovem ve Starých Benátkách. V zámeckém parku je kamenný kříž z roku 1680.
... více informací