Přírodní zajímavosti

IS > Přírodní zajímavosti > Chráněná území a přírodní památky
Chráněná území a přírodní památky | Historické a přírodní památky

Chráněná území a přírodní památky

klikněte pro zvětšeníTéměř celé území Benátecka bylo osídleno a kultivováno od počátků zemědělství v 5.tisíciletí před n.l., což vedlo k velkoplošnému odlesnění a druhotnému šíření stepních a teplomilných formací. Ještě v minulém století bylystráně nad Jizerou většinou holé a pokryty xerotermní vegetací. Dnes jsou z větší části zalesněné jak uměle tak přirozeně a xerotermní společenstva jsou na ústupu. Cenné přírodní objekty se dochovaly jen v členitých okrscích s roklemi a strmými svahy.


Přírodní památka Slepeč

klikněte pro zvětšeníPřírodní památka byla zřízena původně jako chráněný přírodní výtvor o celkové výměře 7,75 ha. Hlavní motiv ochrany je výskyt v Pojizeří kriticky ohroženého střevíčníku pantoflíčku.

Území leží na pravém břehu Jizery, 1,5 km Z od Benátek nad Jizerou na mírně k jihu ukloněné plošině, která je směrem k Jizeře členěna na několik erozních suchých roklí. Geologickým podkladem jsou středoturonské slínovce a slinité vápence, na plošině vesměs překryté pleistocenními sprašemi. V opuštěném lomu jižně území četné fosilie křídového moře.

klikněte pro zvětšeníChráněné území je částí rozsáhlejší obory, kde bohužel značnou část pokrývají monokultury smrku, místy vysazeny i borovice, modříny a další stanovištně nevhodné dřeviny. Jen menší část má charakter přírodního lesa - habrové doubravy, na jižních expozicích i teplomilné doubravy s relativně zachovalým bylinným patrem. Význačná je koncentrace vzácných a chráněných druhů rostlin. Především jsou to vstavačovité, zvláště atraktivní silně ohrožený střevičník pantoflíček (Cypripedium calceolus), který ve Slepči má v současné době jedinou lokalitu v mladoboleslavském okrese. Z dalších vstavačovitých jsou roztroušeny okrotice bílá, vemeník dvoulistý, kruštík širolistý, hlístník hnízdák, udáván i vstavač nachový. Za zmínku stojí, že jižně od území rostou teplomilné rostliny plamének přímý a sasanka lesní. ...více informací

PP Stará Jizera

klikněte pro zvětšeníÚzemí leží v úseku nivy Jizery mezi obcemi Dražice a Horky nad Jizerou. Řeka zde tvoří výrazný meandr ve tvaru "U" v celé šíři nivy, tj. cca 500 m.

V nivě Jizery jsou zachována dvě mrtvá ramena Jizery (tůně). Větší, zvané Stará Jizera, má tvar podkovy a leží na vnitřní straně meandru. Menší, rybáři zvané Měsíc, leží na jeho vnější straně pod silnicí. Obě ramena mají rozdílný vývoj. U ramene Měsíc není ovlivňována sukcese, dochází k zárůstu dřevinami a zmenšuje se podíl volné vodní hladiny. Rameno Stará Jizera je částečně antropicky ovlivňováno chovem ryb. Dochází zde k částečné redukci břehového porostu a udržuje se stálý podíl volné vodní plochy. To je z hlediska mokřadních a vodních společenstev pozitivní.

Chráněn je poměrně zachovalý komplex mokřadů a luk s rozptýlenými solitery mohutných dubů. Je to jedna z posledních ukázek nivního ekosystému na Jizeře. ... více informací

Traviny

klikněte pro zvětšeníÚzemí bylo v letech 1904 až 1990 součástí vojenského výcvikového prostoru Mladá. Leží mezi dvěma lesními celky - na severu Dubovým lesem na jihu lesem kolem Benátského vrchu, ve směru východ - západ zhruba mezi obcemi Lipník a Kbel. klikněte pro zvětšeníMá tvar nepravidelného obdélníku rozměru cca 200 ha. V centrální části je suchý (sezónně zvodnělý) úpad, směřující od východu k západu k jizerskému údolí. V jeho střední části na místě "U protržená hráze" je dodnes zbytek výpustního zařízení (požeráku), dokumentující, že zde kdysi byla vodní nádrž sycená srážkami. Zbylá větší část je rovina, dnes s povrchem členěným antropogenními tvary - "tankovými" úvozy, okopy, zákopy a krátery po granátech. V nich se po větších deštích a zvláště na jaře udržuje voda, která je biotopem velmi vzácných žábronožek a listonohů letních, příp. obojživelníků. ... více informací

Přírodní památka Lom u Chrástu

klikněte pro zvětšeníOpuštěný velký jámový lom leží 4 km jihozápadně od Mladé Boleslavi. Chráněno je zde významné naleziště křídových zkamenělin a důležitý strategický profil, kde jsou zachovány hranice mezi vrstvami středního turonu. Lom s kolmými stěnami byl založen v mořských uloženinách. Je zde zachován jeden z nejúplnějších středoturonských profilů typického jizerského vývoje uloženin české křídy. Jsou zde vápence, vápnité pískovce, které obsahují nejrůznější zkameněliny mořských živočichů.

Národní přírodní památka Radouč

klikněte pro zvětšeníNPP Radouč se nachází na levém boku údolí Jizery se západní expozicí mezi Mladou Boleslaví a Debří. Vyskytují se zde teplomilná vápnomilná společenstva opukových skalek, drnových stepí s význačnými druhy. Na plošině žije sysel obecný spolu se zajímavými bezobratlými živočichy. Území CHÚ je jednou z nejbohatších xerotermních lokalit v širším okolí, zachovalá ukázka bezlesích jizerských strání známých z minulého století. Lokalita je významná především výskytem českého endemitu - rostliny Devaterky poléhavé.

Národní přírodní památka Rečkov

klikněte pro zvětšeníÚzemí NPP Rečkov leží v nivě potoka Rokytka nedaleko Nové Vsi. Vyskytuje se zde vzácný postglaciální relikt popelivka sibiřská v charakteristických společenstvech (slatinná a podmáčená olšina).

Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos

Zalesněný vrch leží mezi obcemi Kosmonosy, Horní Stakory a Bakovem nad Jizerou. Součástí jsou i dva rybníky a drobné sezónní vodoteče. Důvodem vyhlášení bylo původně hnízdění zpěvného ptactva, později vzácná květena a celý ekosystém. Území představuje typickou ukázku středočeského chlumu s hájovou květenou. V krajině významný vrch je tvořen vypreparovanými neovulkanickými komíny Dědka a vyšší Baby. Oba vrcholy jsou narušeny jednak četnými trhlinami, jednak starou těžbou. Význačné jsou četné sesuvy. Přírodovědecký význam podtrhuje přítomnost řady vzácných druhů vyšších rostlin.

Přírodní památka vrch Káčov

klikněte pro zvětšeníVýrazný zalesněný vrchol Káčov leží 3,5 km od Mnichova Hradiště , na okraji obce Sychrov. Předmětem ochrany CHÚ je geomorfologický útvar - vypreparovaná čedičová žíla. Ve třetihorách došlo k společnému výbuchu, při kterém žhavé lávy prorazily nadložní vrstvy svrchního turonu a coniaku. Ve třetihorách a čtvrtohorách docházelo k odnosným pochodům - povrchová část sopky byla erozí zničena a dnes je obnažena pouze přívodní část vulkánu - sopečný komín. Čedič má bizardní tvar a skalka patří k morfologickým dominantám Boleslavska. Žhavá láva při své cestě k zemskému povrchu kontaktně přeměnila okolní horniny. Vznikl tzv. kačovák - kontaktně metamorfovaný pískovec, který má natavená zrna křemene, zajímavou vlastností této horniny je to, že při kontaktu s vodou tvrdne (díky této vlastnosti se používal se jako kámen na stavbu jezů).

CHKO Český ráj

Celý západní výběžek CHKO Český ráj vyplňuje pískovcová plošina, kterou rozdělují hluboké rokle na pět skupin: vrch Mužský, jako rozhledový bod, oblast zvanou Hrada, jejíž součástí je středověká pevnost Drábské světničky, skalní města kolem známého letoviska Příhrazy, skály u rekreační oblasti Drhlenských rybníků a zřícenin hradu Valečova. Členitým, horolezecky, turisticky i historicky přitažlivým terénem prochází hustá síť značených cest.

Středisky letní rekreace v západní části CHKO Český ráj jsou rybníky Komárovský a Drhlenský, obklopené pískovcovými skalami a lesy, které jsou protkané množstvím značených turistických cest.