Zámek

Tehdejší majitel benáteckého panství, Fridrich z Donína, si nechal postavit nové reprezentativnější sídlo, než byl požadavkům na úroveň bydlení vrchnosti již nevyhovující dražický hrad. Původní donínský zámek tvoří dnešní západní zámecké křídlo. Ve stavebních úpravách bylo pokračováno v dalších desetiletích 16. století, fasáda zámecké budovy byla vyzdobena rustikou (1572) a sgrafity s loveckými a mytologickými výjevy, doplněné iluzivními arkádami s figurálními motivy (1599).

Zásadní stavební úpravy byly provedeny za Jana z Werthu. Ten nechal k původnímu zámku přistavět nové, barokní křídlo. To nyní tvoří hlavní zámecké průčelní křídlo. Obě zámecká křídla měla vlastní vchody a schodiště, v dobových pramenech byly obě budovy rozlišovány - renesanční "starý zámek" a barokní "nový zámek". Kolem zámku byla v polovině 17. století postavena i potřebná hospodářská stavení a celý areál, včetně kostela, byl obehnán zdí se třemi branami. V roce 1656 nové křídlo zámku vyhořelo. Teprve na konci 17. století, když byl majitelem panství hrabě ze Schützenu, došlo k zásadní opravě a přestavbě celého zámku. Tehdy získal benátecký zámek podobu, kterou má dnes. Obě křídla byla propojena, hlavní vchod do zámku spolu se schodištěm byl ponechán v hlavní, průčelní části zámku. Navíc bylo přistavěno třetí křídlo (snad 1702), které bylo propojeno galerií s kostelem.

Více informací