Traviny

Leží mezi dvěma lesními celky - na severu Dubovým lesem na jihu lesem kolem Benátského vrchu, ve směru východ - západ zhruba mezi obcemi Lipník a Kbel. Má tvar nepravidelného obdélníku rozměru cca 200 ha. Vlastní rezervace by měla zaujímat 68 ha, ochranné pásmo cca 150. V centrální části je suchý (sezónně zvodnělý) úpad, směřující od východu k západu k jizerskému údolí. V jeho střední části na místě "U protržená hráze" je dodnes zbytek výpustního zařízení (požeráku), dokumentující, že zde kdysi byla vodní nádrž sycená srážkami. Zbylá větší část je rovina, dnes s povrchem členěným antropogenními tvary - "tankovými" úvozy, okopy, zákopy a krátery po granátech. V nich se po větších deštích a zvláště na jaře udržuje voda, která je biotopem velmi vzácných žábronožek a listonohů letních, příp. obojživelníků.

Geologickým podkladem jsou střednoturonské slínovce až slinité pískovce, překryté místy sprašovými pokryvy nebo štěrkopísky pleistocenní terasy Jizery. Půdní série je pestrá opět díky typu využití - od surového substrátu, přes primitivní půdy typu protorendzin po pravé, místy odvápněné hnědé rendziny na slínovcích a oligotrofní hnědozemě na štěrkopíscích.

Potenciální vegetací jsou zde převážně lipové doubravy, na jižních úklonech xerotermní doubravy, lokálně na písčitých půdách i subtermofilní acidofilní a borové doubravy.

Na převážné části území byly původně pole, částečně louky a sady. Poté zde vzniklo vojenské cvičiště. Ještě do roku 1968 zde probíhalo na značné části extenzivní hospodaření - pastva dobytka. Upuštěním od pravidelného hospodaření za sovětské okupace a užíváním území jako tankodromu zde vznikla svérázná ruderalizovaná lada. Kromě neustálého narušování povrchu pojezdu vojenské techniky a výbuchy granátů, s následkem destrukce půdy, zde často hořelo, spontánně nalétané keře byly záměrně likvidovány. Velká část prostoru byla zcela bez vegetačního pokryvu. Na druhé straně absencí hnojen a používání pesticidů vytvořily příznivé podmínky pro zachování na chemii citlivých organizmů. Po ukončení vojenského výcviku v roce 1991, i přes negativní prognózy botanických specialistů začalo území rychle zarůstat a sukcesně se vyvíjet směrem k přírodovědecky zajímavým až unikátním společenstvům semixerotermních travinobylinných společenstev se sveřepem vzpřímeným a válečkou prapořitou, které tvoří dominanty loukám podobného porostu. Kromě toho je zde řada sukcesních přírodě blízkých ruderálních lad. Komplex těchto společenstev je druhově i barevně velmi pestrý. připočteme-li tomu ticho a zpěv ptáků v této dvousethektarové "lesní" enklávě, jde o jev v naší kulturní krajině nevídaný. Problémem je pokračující sukcese, tj. zarůstání území dřevinami. Z keřů převládají hlohy (Crataegus spec. div.), svída krvavá (Cornus sanguinea) a ptačí zob (Ligustrum vulgare), méně trnka (Prunus spinosa) a dříšťál obecný (Berberis vulgaris), posléze i jasan, vrba jíva, osika, bříza i borovice a dub. V současné době uzavřené i mezernaté porosty keřů tvoří asi čtvrtinu území. Tento stav je ještě akceptovatelný, další postup by ohrozil unikátní teplomilné trávníky, převážně na jižních expozicích. Vedle jmenovaných dominant jsou dále zastoupeny běžnější indikační prvky svazu Bromion: ostřice chabá (Carex flacca), třeslice prostředni (Briza media), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), následuje celá řada vzácných a ohrožených: bílojetel pětilistý bylinný (Dorycnium pentaphyllum subsp. herbaceum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), ledenec přímožský (Tetragonolobus maritimus), kozinec dánský (Astragalus danicus), růže galská (Rosa gallica), včetně chráněného hořce křížatého (Gentiana cruciata). Výsledkem zajímavého experimentu je transfer půdních bloků se silně ohroženým a chráněným hořečkem nahořklým pravým (Gentianella amarella subsp. amarella) z nedaleké lokality Benátský vrch, kde byla schválena a dnes stojí řízená skládka do centrální části Travin na identické biotopy. Kromě hořečku byly "přestěhovány" i hořce křížaté a silně ohrožená vrabečnice úpolní (Thymelaea passerina), archeofytní ruderální bylina, příbuzná lýkovci! Dnes je možno konstatovat, že pokus se zdařil - rostliny se ujaly.

Tato společenstva jsou doprovázena na méně vysýchavých půdách dalšími se smělkem štíhlým (Koeleria macrantha) a bojínkem tuhým (phleum phleoides), svaz Koelerio-Phleion s indikačními druhy ovsířem pýřitým (Avenochloa pubescens), kostřavou žlábkovitou (Festuca rupicola), devaterníkem penízkovitým (Helianthemum ovatum), hlaváčem bledožlutým (Scabiosa ochroleuca), smolničkou obecnou (Viscaria vulgaris), trávničkou prodlouženou (Armeria elongata) a pelyňkem ladním (Artemisia campestris). Cenná jsou i lemová společenstva s omanem vrbolistým (Inula salicina), tužebníkem obecným (Filipendula vulgaris), žluťuchou menší (Thalictrum minus), jetelem prostředním a horským (Trifolium medium, T. montanum) a chráněnou sasankou lesní (Anemone sylvestris). Fragmentárně jsou vyvinuta oceánicky laděná psamofytní společenstva s paličkovcem šedým (Corynephorus canescens).

Vedle těchto přírodě blízkých a ochranářsky atraktivních společenstev je na Travinách řada neinvazních společenstev ruderálních (svazy Sisimbryon officinalis, Dauco-Melilotion, Convolvulo-Agropyrion, Agropyro-Rumicion, archeofitní Onopordion acanthii), které zvyšují biodiverzitu a je téměř žádoucí na určité ploše tato společenstva vhodným managementem udržovat. Pouze je nutno čelit expanzi třtiny křovištní a sveřepu bezbranného (Calamagrostis epigeios, Bromus inermis) příp. pcháče osetu (Cirsium arvense). Nevadí ani hojné zastoupení vlčího bodu mnoholistého (Lupinus polyphyllus), původem z Ameriky.

Přijeďte se podívat do pravěké krajiny:
Zubři a divocí koně se nacházejí na pastvině Traviny u Kbela, městské části města Benátky nad Jizerou. Kbelem projedete k motokrosovému areálu, odkud se dostanete pěšky lesem cca 1000 m k ohradě se zvířaty. Z Milovic nebo Dražic vede k zubrům modrá turistická značka.